osmdesát píše:Znám spousty absurdních nařízení, vyhlášek a zákonů, které bych bez skrupulí obešel, kdyby se mě měly týkat, ale tomu, že si Německo "chrání" svá zeměpisná čísla, celkem rozumím. Ale to je dané mou subjektivní zkušeností, kdy jsem svého času spravoval jistou evidenci a vytáčelo mě, když mi v tom druzí dělali binec
Takže jsem v tomhle směru empatický.
Mám tedy dilema, zda se k tomu uchýlit, byť by mě na 99 % žádný postih nečekal.
Jistý kompromis by bylo německé nomádické číslo, ale nabízí toto vůbec sipgate.de? Nebo nevíte o někom, kdo do zdarma dává?
Rozumím, je to nepříjemné jak pro toho, kdo číslo používá, tak pro toho, kdo "poskytne svoji adresu".
Ale lze se na to dívat i jinak, než že nějak nečestně obejdeme byrokratické nařízení. Ostatně firmy, které se živí poskytováním mezinárodních čísel (DIDs), jako např.
voxbone.com, jsou na takové překrucování experty a dlouhodobě jim to prochází.
Možnost 1)
Představte si, že na té adrese skutečně máte virtuální kancelář, s virtuální pevnou linku, která má ale skutečné číslo a je nasměrována na virtuální ústřednu, třeba zrovna Odorik.cz, která pak umožní hovory vyřizovat kdekoli. Tedy jméno a příjmení bude skutečné, jen Váš pobyt na dané adrese bude spíše virtuální.
Řekněme, že si na oné adrese od svého známého nebo spřátelené firmy bezplatně pronajmete cm čtvereční prostoru, a to číslo je "přihlášeno" právě tam.
Možnost 2)
Číslo si pořídí váš známý nebo spolupracující firma na své jméno a adresu třeba v Německu, a Vám jej jen zapůjčí - tedy nechá používat - vyřizovat příchozí hovory. Technicky např. pomocí virtuální ústředny Odorik.cz .
Předpokládám, že nikde není napsáno, že toto dva koncoví zákazníci dělat nesmí. Znám lidi, kteří půjčili svoji "pevnou linku" třeba svému sousedovi, pro příchozí hovory tedy zdarma
Nebo je to stejné, jako by Vás nechal používat svoji simkartu. Nikdo to nezakazuje.
Možnost 3)
Pořídit si německé mobilní číslo a to používat v roamingu. Příchozí hovory budou sice nyní za poplatek, ale od léta 2015 by měl být poplatek nulový. Možné ale přibudou jiné potíže jako nějaké ne zrovna férově a jednoznačně stanovené FUP podmínky. Odchozí hovory můžete dělat pomocí Odorik.cz. Dlouhé příchozí hovory můžete vyřídit tak, že dotyčnému zavoláte zpět přes Odorik.cz
Možnost 4)
Pořídit si nomadické nebo mobilní číslo přes VoIP. Tahle možnost je asi nejkorektnější. Problémy mohou být s tím, že předčíslí čísel je divné a neznámé (hlavně u nomadických), a ne každý operátor v dané zemi tuhle službu nabízí.
Je to tedy do velké míry jen hra se slovy. Dá se to nazvat obcházením byrokratických nařízení, která nejsou dvakrát logická a potřebná. Nebo též vyhovění formalitám, ale tak, abyste docílil toho, co potřebujete.
Nedělám si iluze a jsem toho názoru, že hlavní potíže s mezinárodním přidělováním telefonních čísel jsou zde proto, aby měly místní úřady vše pod kontrolou a znemožnily někomu dělat službu s mezinárodním pokrytím - tedy je to bránění efektivní konkurence, které drží uměle ceny vysoko. Tyto mechanizmy fungují na celém světě a nejen v ČR.
Adresu je opravdu nutné zadat kvůli správnému směrování případných tísňových hovorů. Pokud ale někdo tuhle adresu ověřuje, je to podle mého názoru trochu byrokratické hujerství. Z rozvinutých zemí je to běžné jen v Německu, Rakousku a někdy Španělsku. Tedy co jsem se zatím setkal.
Virtuální ústředny je něco nového jako kdysi byla třeba kdysi byla tištěná kniha. Prostě to některým kazí trafiku (církve ztrácely monopol na vědění a knihy) a proto se tomu brání. Když internet začínal, tak také všichni z emailové adresy
neco@neco.co.uk poznali, že jsem se nejspíše nacházím v Anglii, nyní už si všichni zvykli, že to tak být nemusí. A naštěstí nikoho nenapadlo tohle regulovat !!