Má minimální spotřebu, což má výhodu třeba v tom, že se obejde bez chlazení, které se tak jako mechanická část nemůže polámat.
V ideálním světě by pak nebylo třeba platit desetisíce korun za podobná zařízení, ale koupit si za cca 1000 Kč s daní tohle zařízení s Linuxem a něj nahrát některý z Asterisků nebo třeba jen Kamailio (zvládne řádově desetinásobný provoz, ale chybí některé funkce jako IVR). Samozřejmě tohle nezvládne každý, ale kdyby byl k dispozici levný a spolehlivý hardware dokoupit si podporu s updatovaným firmwarem by nemuselo být vůbec drahé, mohlo by o být řádově levnější, než je to nyní, bez kompromisů v podobě příplatků za každou funkci navíc.
V čem byla je tedy problém, proč všichni kupují zařízení více jak desetinásobně dražší nebo provozují onu ústřednu raději na běžném počítač?
Problém je v tom, že Raspberry Pi, přestože vydala velké množství verzí svých minipočítačů, stále nutí uživatele používat jako instalační disk SD kartu. Tedy takovou tu paměťovou kartu, co se např. dává do foťáku nebo jako další karta pro fotky na mobil. Proč to dělá? Je to jednoduché, efektní, levné a umožňuje dát nižší cenu na onen minipočítač řádově o 10 dolarů.(u větších kapacit i více).
A také to, že použiji běžnou paměťovou kartu, nahraji si na ni svůj image a rázem mám hotovo, vypadá efektně.
Problém ale je v tom, že SD karta je stavěná na občasné ukládání fotek, nějakých nahrávek, videí nebo i filmů, ale není stavěná k tomu, aby nahradila běžný disk. Pokud ji používáme jako běžný disk, je velmi pravděpodobné, že dříve nebo později jednoho dne přestane fungovat, nebo v horším případě nám začnou záhadné problémy. Hodně záleží na kvalitě karty, způsobu použití (kolik drobných zápisů na kartu děláme) a také na tom jak často dojde neplánovanému výpadku elektřiny. Běžná karta umí zapisovat jen velké bloky dat a pokud během zápisu dojde k výpadku napájení, hrozí nejen ztráta onoho souboru, do kterého jsme prováděli zápis, ale mnohem více dat, nebo se může poškodit SD karta celá. Tento miniaturní počítač bude tedy spolehlivě fungovat jen nějaké měsíce, maximálně roky v závislosti na štěstí a způsobu použití. Existuje způsob, jak tohle nějak obejít? Ano ale jsou to nechutné a ne úplně dokonalé kompromisy:
- Použít speciální edici SD karet, které se prodávají jako industrial. Jsou někdy i mnohonásobně dražší a většinou nezbývá než věřit či doufat, že vydrží déle.
- Přidat k Raspbery baterii a dobíjení baterie, aby nemohlo dojít k nečekanému výpadku elektřiny. K poškození SD karty nebo dat na ní uložení dochází především při nedokončeném zápisu. Běžná SD karta také zapisuje v hodně velkých blocích, tedy pravděpodobnost problému kvůli výpadku elektřiny je podstatná. Zvláště při nešikovné manipulaci koncovým uživatelem. Přidání baterie je ale stále polovičaté řešení, co pomůže jen částečně až zdvojnásobí celkovou cenu. Baterie je další prvek s omezenou životností.
- Omezit množství zápisů. Zápisy na SD kartu provádět třeba jen jednou za hodinu, nebo jednou denně. To vyžaduje ale zpravidla větší zásahy do operačního systému, které ale nejsou triviální a totálně se tak ztrácí elegance, kdy ono zařízení funguje stejně jako běžný počítač.
- Z karty jen číst a zápisy provádět jen online nebo někam do lokální sítě. Slyšel jsem ale i takové názory, že SD karty nemají rády ani příliš časté čtení. Nevím ale, jestli je na tom něco pravdy, nebo je to nějaká povídačka.
- Startovat systém z lokální počítačové síě a SD kartu tam vůbec nedávat. Tohle jediné je 100% spolehlivé řešení, problém ale je, že pro mnohé použití je to neproveditelné.
- Používat běžný disk přes USB. Problém ale bývá v tom, že bootovat z tohoto disku vyžaduje speciální zásahy a nelze se spolehnout na to, že to půjde s každou novou verzí. Připojit USB disk vypadá fušersky a v případě použití USB 2.0, je to hodně pomalé. V případě USB 3.0 se ztrácí v nejlepším případě cca 20% rychlosti disku.
Přitom ale řešení je velmi jednoduché. Místo nevhodně SD karty použít eMMC paměti, která se používá v mobilních telefonech. Můj 8 let starý mobilní telefon (Samung Galaxy 4) i tablet (Nexus 7) mi stále bezvadně fungují každodennímu používání navzdory.
Další a ještě lepší možnost je přidat M.2 slot. Pak by bylo možné používat naprosto běžné levné disky. Je s podivem, že Raspberry Pi nabízí tolik variant, ale žádný model pro koncové uživatele nemá M.2 slot, SATA konektor nebo alespoň eMMC paměť. Fanoušci trapte se!
Existuje Raspberry varianta prý určené pro průmysl, který eMMC nabízí, protože na průmysl přihlouplé PR nefunguje a Raspberry bez eMMC odmítá kupovat. Ty se prodávají ve formě tzv compute modulu, který ale nemůže fungovat samostatně - musí k němu koupit nebo vyrobit ještě základní deska. Tyto moduly ale její fanoušci, zdá se, nekupují, je proto obtížněji k sehnání, nyní se na ně např čeká až půl roku a je třeba navíc koupit k ní další desku, takže se ztrácí ona jednoduchost a elegance.
Nicméně je to řešení. Kupte si cumpute module s třeba 32 GB eMMC a k tomu třeba tuhle miniaturní základní desku CM4-IO-BASE-B a jako bonus můžete z druhé strany připojit miniatury M.2 disk !
Možná se bude prodávat i deska se SATA konektory. Nebo si můžete vyrobit SATA konektory připojením SATA řadiče do PCIe slotu. Bohužel si nejspíš budete muset vyrobit krabičku a nemáte jistotu, že se vám příště podaří koupit to stejné v požadovaném množství... Veškerá elegance je tedy pryč.
Existuje nějaká alternativa k Raspberry PI ?
Po počátečním úspěchu Raspberry Pi se snažili Číňani projekt napodobit. Bohužel zkopírovali i chybu s SD kartou a třeba nevhodný napájecí konektor pro větší proudy (pokud používáte disky), také přidali nějaké své nedokonalosti a mouchy navíc. Banana Pi, Orange Pi a podobně nyní zdá se skomírají, protože je nepohání pochybný PR jako u Raspberry Pi a nyní též kvůli nedostatku chipů.
Jaké je tedy řešení?
Naštěstí existují i podobné projekty u který není možné říci, že jsou kopií Raspberry, protože jsou prostě lepší. Mají eMMC nebo běžné SATA konektory.
ODROID-HC4 4GByte RAM
Možné připojit 2 SATA disky běžné nebo velikosti pro notebook. Ideální je třeba použít starší disk s upgradovaného notebooku, protože disky pro notebook mají i menší spotřebu. Deska obsahuje 8MB paměti SPI odkud se načte Petitboot, který umí nejen nabootovat téměř libovolný linux (a některý android) ze všech nalezených disků a oblastí, ale dokonce umožňuje zahájit síťovou instalaci jedné z cca pěti distribucí linuxu (Ubuntu, Debian ,...) rovnou z internetu ! Jedná se o běžnou instalaci v textovém režimu, tedy možné je nastavovat vše, jak jste zvyklí, včetně výběru a přerozdělení disku (úložiště).
Postup instlace je tedy podstatně jednodušší než u Raspberry PI. Je třeba v petitboot menu vybrat "Exit to shell". Tam je dobré nejprve provést aktualizaci petitboot. To provedete napsáním pb-update , bude to chvíli trvat, po dokončení jsem provedl restart. Update je dobré provést, aby to vidělo i všechny nověji přidané distribuce k instalaci. Pro zahájení instalace opět zvolíte "Exit to shell" a tam napíšete netboot_default a "exit". Poté v základním menu přibude nabídka linuxových distribucí pro instalaci přímo z internetu. Poté, co si nějakou vyberete, začne instalace přesně, jak jste již zvyklí. Instruktážní video s celým postupem instalace https://www.youtube.com/watch?v=ugDcoqfb4Xw&t=177s
Lze požít jako NAS, server i třeba telefonní ústřednu až pro 500 uživatelů.
Koupit lze https://rpishop.cz/odroid/3535-odroid-h ... pleje.html na 1925 Kč vč DPH. Nebo za 69 USD + poštovné 25 USD + DPH v Jižní Korei. https://www.hardkernel.com/shop/odroid-hc4/ Potřebujete už jen zdroj, případně HDMI 2.0 kabel. Pokud objednáváte z Koree na fyzickou osobu a ne na firmu plátce DPH, budou chtít za proclení (odvedení DPH) cca 800 Kč poplatek + samotné DPH. Pokud by to bylo na firmu plátce DPH, prý si nic neúčtují, celní deklaraci provedou zdarma, firma si přizná a "odvede" DPH sama (ve skutečnosti to vrátí) a clo se neplatí. Je to DHL a doručení trvá cca týden.
ODROID-N2+ 4GByte RAM
]
Tento model je nejvýkonnější, má cca dvojnásobný výkon oproti Raspbery pi 4, tedy konečně jej lze používat i jako běžný počítač (Raspberry tohle slibuje už 8 let a teprve nyní to pomalu začíná být pravda) a možné je vložit extra zakoupenou eMMC paměť s kapacitou až 128 GB. Další disky je možné připojit přes USB 3.0 SATA adaptéry. Díky Petiboot je možné startovat téměř libovolný linuxový systém z jakéhokoli úložiště (eMMC, SD karta, SATA disk přes USB 3.0 adaptér) nebo zahájit novou instalaci přímo z internetu vybrané linuxové distribuce. Korejská cena je USD 85 https://www.hardkernel.com/shop/odroid- ... yte-ram-2/ . Nutný je zdroj a pro spolehlivé fungování eMMC modul (45 USD 128 GB, menší kapacita stojí méně). V ČR je to dost předražené, zjevně jsou zde všichni zblblí do Raspberry PI s polovičním výkonem a nespolehlivou SD kartou.
Odroidi mají až dvojnásobný výkon oproti nejnovější Raspberry PI 4.
Problémy společné u všech těchto minipočítačů
Pokud byste chtěli použít tyto počítače jako obyčejný počítač, hlavní překážka je chybějící nebo nedostatečná hardwrová grafická akcelerace. Tak přestože Android jede bez sebemenšího škobrtnutí i v rozlišení 4K, u Linuxu to zdaleka nemusí platit. Naštěstí nejnovější linuxová jádra mají již docela obstojnou hardwarovou akceleraci pro ODROID-HC4 ( je třeba nepoužít doporučovanou Linux distribuci, ale nějakou z nejnovějších kvůli verzi jádra - instalaci lze provést přímo z "biosu" Petiboot), takže lze obstojně použít i 4K rozlišení pro běžnou práci. Prostě hardwarová akcelerace youtube videí na desktopu není stále samozřejmost, v Linuxu obzvlášť. S rozlišením 4K jako by nikdo nepočítal. Mě osobně spíše než výkon omezují hlavně ty 4 GB paměti. Hold budu se muset po sobě naučit zavírat okna.
Hardwarová akcelerace s novějším kernelem se podstatně zlepšila https://www.youtube.com/watch?v=J9EuXwx ... RA&index=1 Já jsem instaloval Ubuntu 2.10 (která vyjde za pár dní) přímo z petitboot a pro fungování akcelerace nebylo třeba dělat vůbec nic. (snad možná kromě nastavení firefoxu a Chromia)
Díky lépe fungující grafice je nyní i přehrávání youtube videí plynulejší, i když hardwarový dekoding stále nepoužívají. V ukázce mají FullHD rozlišení, tam procesor stačí dekódovat, u 4K monitoru už mírně nestíhá, ale to nestíhá ani můj stolní počítač s i3.