Linux instalace na ZFS souborévm systému - ZFSBootMENU

[xsouku04]

Na Odorik.cz používáme souborový systém ZFS již delší cca 5 let. Oproti běžně používaným souborovým systémů má spousty výhod:

• nemusím disk předem rozdělit na oddíly, každý ZFS dataset  si bere kolik potřebuje z celého disku. Nemůže tak nastat později problém, že se zjistí, že jsem disk rozdělil nevhodně na oddíly.
• Podporuje kompresi - pokud se nejedná o filmy či obrázky, které mají svoji vlastní kompresi, uložím na disk cca dvojnásobně dat. U databázových dat to může být ještě více.
• Mohu si udělám snapshot, mohu se vracet v čase, pokud se např. něco nepovede. Pokud si omylem něco smažu, pořád mám přístupné soubory z minulosti. 
• Mohu provádět inkrementální zálohy.  Tedy přenáší se jen změny od poslední zálohy, nikoli celá záloha. Tyto zálohy je možné dělat velmi rychle a efektivně, třeba i každých 5 minut.
• Samotný souborový systém ZFS podporuje šifrování. Zálohy je možné dělat šifrovaně. Tedy kdo nezná heslo, na obsah záloh se nepodívá.
• ZFS  má stabilní výkon, při dobrém nastavení lze stěží naměřit menší výkon, než u jiných souborových systémů. Tedy všechny tyto výhody jsou téměř zdarma.
• ZFS je dlouhodobě stabilní

Jediná nevýhoda je, že ZFS používá jinou licenci, takže  Linux jej podporuje jen okrajově a je tak relativně složité využívat všechny výhody ZFS.  Např. podpora Grubu, který se používá k startování Linuxů, je zastaralá a omezená. 


Řešení : ZFSbootMENU  https://docs.zfsbootmenu.org/en/v3.1.x/

image.png (21.89 KiB) Zobrazeno 16 x

Funguje to tak, že nabootujete do živé distribuce (tedy běžící jen z USB donglu), doinstalujete věci potřebné pro ZFS a instalaci provedete ručně odtud.  Ač je návod např. pro Debian delší (https://docs.zfsbootmenu.org/en/v3.1.x/ ... /uefi.html).  Spočívá to jen v kopírování jednotlivých příkazů a netrvá to o mnoho déle, než instalace pomocí běžného instalátoru. Výsledek je, že nabootujete do minimalistické instalace Debianu, běžící přímo ze ZFS.   Návod neřeší nastavení sítě, ani instalaci např.. grafického prostředí. To může být dobré provést ještě než opustíte chroot, tedy přidat další krok do onoho oficálního návodu. Je to jednodušší než dělat to pak dodatečně.

Pro snadnější instalaci si do živé distribuce doinstaluji ssh, instalaci tak mohu provádět z jiného počítače, na který jsem zvyklý. Na live distribuci debianu je defaultní přihlašovací jméno "user" a heslo je "live". Mohu se tak přihlásit v lokální síti.

Kód: Vybrat vše

apt install openssh-server

Před tím než opustím chroot, je dobré provést instalaci dalších balíčků a provést nastavení sítě:

Kód: Vybrat vše

apt install task-kde-desktop i3 firmware-linux firmware-misc-nonfree xserver-xorg-video-all mc vim screen htop openssh-server

systemctl set-default graphical.target

echo "auto enp2s0
allow-hotplug enp2s0
iface enp2s0 inet dhcp" >> /etc/network/interfaces

Jaké to má zásadní výhody?

• Pokud provádím upgrade, mohu si předem udělat snapshot a kdyby něco začalo fungovat špatně, vrátit se v čase.
• mohu si přidat jinou distribuce Linuxu. Prostě jen udělám jiný ZFS dataset a provedu na něj novou instalaci podle návodu.
• mohu velmi jednoduše a spolehlivě provádět zálohy na jiný ZFS disk či stroj, zálohovaná data mohou, ale nemusí zůstat zašifrovaná heslem. Možné je provádět inkrementální zálohy.
• Celou instalaci mohu bez problému přenést na jiný disk/počítač, pokud má také ZFS. Ušetřím si tak čas, pokud budu to stejné chtít nainstalovat na jiný počítač.
• Hlavní důvod je, že poté co si to vyzkouším na běžném pracovním notebooku, budu moci stejný postup zopakovat i na serveru. Mít ZFS jen na části disku v jednom oddílu a ne na celém disku může způsobovat chybné zarovnání a znásobování počtu zápisů na disku.

Co se stane, kdyby distribuce prováděla update kernelu?

Mělo by to fungovat. ZFS moduly by se měly automaticky přeložit i pro nový kernel, pro jistotu mohu před upgrade kernelu provést snapshot, abych se mohl vrátit.