Stránka 2 z 2

Re: Odorik experimentuje s přechodem na freebsd

Napsal: stř 08. říj 2025 19:05:47
od Hacker
xsouku04 píše: sob 04. říj 2025 13:49:22 Testuje se to samo https://www.odorik.cz/watchdog.html a když je nějaký problém posílá to zprávy na Telegram.
 
 
 
Teď na to koukám, nevím co je na pozadí, ale mě se na domácí věci osvědčil UptimeKuma (https://github.com/louislam/uptime-kuma), umí to taky posílat zprávy všelijak i přes Telegram. V práci tohle už moc nejde použít, tam musíme mít Zabbix, Nagios a podobné.
 
 

Re: Odorik experimentuje s přechodem na freebsd

Napsal: pát 10. říj 2025 10:15:54
od alfi
xsouku04 píše: pát 03. říj 2025 17:23:03 Na Linuxu tedy poslední dobou jedeme ZFS + LXC kontainery a spokojen moc nejsem. ZFS ničil disky a počítače s LXC oproti minulosti až moc padaly. Důvodů bude jistě více, ale obecně nemám pocit, že by se pro naše použití Linux nějak zlepšoval.
 
Já mám jinou zkušenost - různých lxc kontejnerů mám asi 25 na několika strojích a žádné zásadní problémy nepozoruju. Nic nepadá a docela to funguje i při upgradu o x verzí. Vše teda na Debianu a neřeším filesystém ani disky - to si hlídá provozovatel železa.
xsouku04 píše:čtv 01. led 1970 1:00:56 Linux se příliš překotně vyvíjí...
 
Jo, s každou verzí se něco změní - ale obvykle to má přechodové období, kdy jde používat obojí. Tj. já si z každé major verze vyberu třeba jednu věc, kterou použiju a naučím se - stejně to dřív nebo později nebo na cizím stroji bude potřeba umět (systemd, journal, ipv6, nftables, grub/uefi, xorg...) :-)

Stejně tak jsem spokojený uživatel Debianu (+Mate) na notebooku - poslední roky už vše funguje out-of-box, obvykle aktualizuju ob jednu verzi, tj. jednou za 4-6 let, jednou za čas je to pak spojené i s výměnou hw :)
 
 
 
 
 

Re: Odorik experimentuje s přechodem na freebsd

Napsal: pát 10. říj 2025 12:02:03
od xsouku04
alfi píše: pát 10. říj 2025 10:15:54 Na Linuxu tedy poslední dobou jedeme ZFS + LXC kontainery a spokojen moc nejsem. ZFS ničil disky a počítače s LXC oproti minulosti až moc padaly. Důvodů bude jistě více, ale obecně nemám pocit, že by se pro naše použití Linux nějak zlepšoval.




 
No pro nás je zásadní, že když jsme použili souborový systém ZFS s lxc pro hlavní databázi. Disky SSD hlásily tolik zápisů, že i ty nejlepší bych musel měnit jednou za několik let, protože by papírově vyčerpalo množství dovolených zápisů. Bylo jasné že je něco špatně i když nikdo jiný stejný problém nehlásil.  Tento problém se týká jen hlavní databáze a též dvou databází  na logování SIP signalizace a kvality hovorů. U ostatních kontainerů to není problém, protože tam disky rychleji zastarají morálně, než se vyčerpá dovolené množství zápisů. My jsme tak investovali čas do souborového systému ZFS a pak se ukázalo, že na to nejdůležitější (zálohování hlavní databáze každých 5 minut) stejně nejde použít, kvůli nějaké záhadě. A museli jsme používat dva různé souborové systémy, což věci komplikuje.

Druhý hlavní problém byl, že se občas záhadně náhodně zpožďovalo klonování hlavní databáze. Na freeBSD tento problém vůbec nebyl, klonování probíhá cca tisíckrát rychleji. 

Tohle jsou dva stěžejní důvody pro přechod. To že je freeBSD jednodušší a proto i lépe dokumentované je dobrý bonus. Že se freeBSD tolik nemění je také výhoda, stejně tak nativní ZFS, snadnější instalace a dalších spousty drobností,jako třeba opravdu konzistentní pojmenovávání/přejmenovávání síťových rozhraní.  Zatím jsem se nesetkal s ničím co by mi ve freeBSD nešlo a bylo potřeba.  Konfigurace je kratší a přehlednější a proto lépe udržovatelná. Lze si to lépe přizpůsobit. Hlavní konfugurák fyzického stroje /etc/rc.conf mám na půl strany a to je tam síť a routování a spouštění všech jailů a démonů. Firewall je také vždy na půl stránky. Konfig jailu obvykle na tři řádky. Přehlednost znamená méně chyb a snadnější údržbu. Konečně mohu požívat jen ZFS na úplně vše. Zálohování řeším přehledně pomocí zrepl.(to by šlo stejně i v Linuxu)

FreeBSD vs Linux bych přirovnal k tomu jestli je lepší bydlet v malém nebo velkém městě.  Velké město nabízí více možností, ale také větší vzdálenosti, větší zácpy a celkově větší chaos.
V malém městě nemáte tolik možností, ale pravděpodobně máte vše potřebné blíže po ruce a může se vám tam bydlet lépe a jednodušeji. Malé město můžete lépe znát a lépe se v něm orientuje.   Přesto by většina lidí chtěla bydlet ve velkoměstě a pak po velkou část dne zápasí s jeho nevýhodami.

Jiný  příměr by mohl být, že freeBSD je snadné servisovat jako trabant (tedy staré jednoduché auto, takže si jej každý umí opravit), co přitom ale jezdí a je spolehlivé jako mercedes. Tedy pokud chcete jen to co to umí.

Nyní máme na freeBSD dva stroje, běží tam dva klony hlavní databáze, ze kterých se čtou všechny dotazy. A také tam běží jedna databáze na logování veškeré sip signalizace včetně problémových registrací, které musí všechny projít, aby se zalogoval vždy jen poslední stav.. Ta nasbírá docela dost dat na magnetickém disku pod Linuxem nestíhala a zde to vypadá, že si jen lebedí a nic nedělá. Load average je stále něco jako naprosto nicotných 0.10 ve špičce přes den, procesor se skoro pořád fláká. htop krásně čistý. Nelze to brát dogmaticky, mohou v tom být jiné vlivy o kterých nevím a nejspíše opravdu jsou, v každém případě si na freeBSD nemohu stěžovat. Možná se v budoucnu ukáže, že něco běží lépe na Linuxu a tak to na něm záměrně nechám.

Asi bych mohl investovat více energie do toho, přijít na příčinu problémů por Linuxem a na další způsoby jak konfiguraci dále zpřehlednit. Určitě by to šlo. Ale protože hrozí, že to znovu překopou, případně vytvoří nové problémy, moc se mi do toho nechce.


Jinak samozřejmě určitě platí, že pokud je někdo na Linuxu a vše funguje dobře, tak asi nemá smysl se poohlížet. Pokud někdo ale s něčím začíná a nepoužívá a nehodlá používat v budoucnu věci jako dockery a kubernetes, je spíše konzervativní a nehltá novinky, může být freeBSD zajímavá alternativa. Je to takové klidné, líné malé městečko, kde je po ruce vše co by většina uživatelů mohla potřebovat.