forum.odorik.cz

Dost těžko lze pokutovat poskytovatele služby za to, že uživatel uvede nepravdivé údaje a poskytovatel tomu nezabránil nebo nezjednal nápravu, když o tom ani nevěděl a neměl možnost to jakkoliv ověřit. To by myslím šance poskytovatele uspět u soudního sporu byly vysoké, pokud by ČTÚ vůbec takto postupoval a sankce ukládal (což dneska nedělá a důvod bude asi právě v tom, že je to celé nesmysl).
A dokonce ani ověření adresy (podle třeba zmiňovaného dopisu) není úplně garancí toho, že je to pravda - přeberu dopis na dané adrese, po čase se odstěhuji, poskytovateli nic nenahlásím a jsme tam, kde jsme byli. Údaj není aktuální a poskytovatel služby na tom vinu nenese a nemá možnost to ani jakkoliv zjistit.

Pitomec píše:Dost těžko lze pokutovat poskytovatele služby za to, že uživatel uvede nepravdivé údaje a poskytovatel tomu nezabránil nebo nezjednal nápravu, když o tom ani nevěděl a neměl možnost to jakkoliv ověřit.

Podstatou problému je, že poskytovatel služby je oprávněn a povinen minimálně při sjednání služby si vhodným způsobem ověřit pravdivost údajů, které uvádí účastník do smlouvy - není to prostě ústně uzavřená smlouva o prodeji dvou rohlíků a pěti deka salámu, byť účastnická smlouva nemusí mít nutně písemnou formu. Optimálně by měl zkontrolovat rodné číslo (a/nebo datum narození) plus bydliště podle osobních dokladů. Že je to "vopruz" je jiná věc. A pokud se týká dodatečných změn, má udělat vše, co po něm "lze spravedlivě požadovat", aby mu takové změny účastník nahlásil. Tedy minimálně takovou povinnost zanést (třeba i pod sankcí) do smluv.

Pokud to poskytovatel nedokáže alespoň systémově věrohodně zajistit (například, pokud vůbec při sjednávání smlouvy některé povinně vedené údaje nepožaduje), těžko se vyviní z toho, že má neaktuální databázi... Zejména tehdy, když není problém na příkladech některých jiných poskytovatelů doložit, že to i bez mimořádného úsilí a nákladů ošetřit lze.

Odorik je především služba virtuálních volacích karet (podle obratu a počtu vydaných karet) a možnost přikoupit si geografické číslo je jen doplňková služba k hlavní službě.
Na virtuální volací karty zákon úplně zapomněl a žvatlá tedy zjevné nesmysly. Kdyby se totiž měl zákon brát doslova, bylo by povinností před uskutečněním hovoru z tel. budky. jí nahlásit svoje rodné číslo nebo alespoň datum narození.
A to předpokládám není vyžadováno ani v Severní Koreji. Takový jsme tady absurdistán.

Na druhé straně jsme přecijen pokročili a myslím že služba Odorik.cz vypadá na tolik důvěryhodně, že většina lidí by problém nám tyto velmi choulostivé údaje sdělovat, zvláště když bychom vysvětlili, že to požaduje nesmyslný kocourkovský zákon. Osobně ale nechci znát věci jako rodná čísla svých zákazníků. Možná by to mělo ale pozitivní vliv na to, že by poté brali vážněji správnou aktualizaci adres.
Asi také nebyl špatný nápad jednou ročně se připomenout emailem, napstat o novinkách, výši kredit a expiraci a nechat zákazníka potrvdit, že adresa stále platí.
Kdo by to nepotrvdil, toho bychom mohli kontaktovat ručně ... Když nic jiného, tak bychom se mohli zeptat, jestli nemá nějaký dotaz a je jinak spokojen. Tím myslím, že by se dala chyba v databázi podstatně omezit a nikdo by se předpokládám nezlobil.

Problém pak může nastat u zákazníků, jako jsem já. Využívám VOIP výhradně na odchozí volání. Nemám pevnou linku a na moblilu nemám zaškrtlou položku příjmat hovory. Takoví zákazníci se pak těžko kontaktují "ručně".

xsouku04 píše:Na virtuální volací karty zákon úplně zapomněl a žvatlá tedy zjevné nesmysly.

Nezapomněl, viz např. § 73 odst. (5) ZoEK k veřejným telefonním automatům - ona noticka "...nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby."

xsouku04 píše: Kdyby se totiž měl zákon brát doslova, bylo by povinností před uskutečněním hovoru z tel. budky. jí nahlásit svoje rodné číslo nebo alespoň datum narození. A to předpokládám není vyžadováno ani v Severní Koreji. Takový jsme tady absurdistán.

To už jsme přeci spolu jednou řešili, tuším na "telefonujeme.cz". Ten kdo volá z budky či odjinud s využitím "veřejného telefonního automatu" není "účastníkem" (viz § 2 písm. a) ZoEK) ve smyslu zákona, ale "uživatelem" (viz § 2 písm. b), c) ZoEK). Takže by rozhodně nemusel hlásit rodné číslo . Účastníkem je zpravidla zřizovatel (resp. provozovatel) toho veřejného telefonního automatu. Ta "virtuální volací karta" (slovy ZoEK "předplacená karta s kódy volby"), je z pohledu zákona (jednoúčelový) platební prostředek.

Děkuji za vysvětlení.
Problém je, že v zákoně nikde není vyjímka, která říká, že mobilních předplacených karet se to netýká. A je naprosto zjevné, že jich se to netýká.

Údajně někteří úředníci za onu vyjímku považují tuhle větu.

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti.

Podle mého názoru je to ale jen výplod velké fantazie, zřejmě za účelem uchovat si duševní zdraví a nepřipustit si, že zákon kolem kterého se všichni točíme prostě v tomto směru smysl nedává.
Ostatně pokud někdo chce geografické číslo, nepřijde mi to až tak špatné se jej zeptat kromě jména a příjmení též i na datum narození, nebo ičo firmy. Přidá se tím na vážnosti celého aktu.

xsouku04 píše:Podle mého názoru je to ale jen výplod velké fantazie, zřejmě za účelem uchovat si duševní zdraví a nepřipustit si, že zákon kolem kterého se všichni točíme prostě v tomto směru smysl nedává.

No, jelikož jde o obchodní, respektive správní, právo, je nepochybně možné použití analogie, jakož i koncepce "racionálního zákonodárce" (což znamená zhruba to, že použije-li se opakovaně v předpisu stejný termín, je tím myšleno ve všech případech významově totéž, a použije-li se jiný, je tím myšleno něco jiného).

A mám za to, že předplacená karta, konkrétně předplacená SIMka, je podobně jako další předplacené karty, zmíněné v § 73 ZoEK, považována za platební prostředek (byť v § 73 jsou předplacené karty výslovně zmíněny jen v souvislosti s veřejnými telefonními automaty).

Ale víme, že virtuální volací karty (aneb "karty s kódy volby") lze použít i s jinými telefonními přístroji, některé včetně mobilních, a tam je charakter platebního prostředku v praxi myslím celkem mimo diskuzi (přesto, že obvykle "virtuální volací karta" obsahuje i identifikační prvky, obdobně jako SIMka).

Pak ovšem uživatel platebního prostředku => předplacené karty, t.j. v uvažovaném případě i "speciální" SIMky, nemusí mít s operátorem uzavřenou smlouvu, nestává se účastníkem veřejně dostupné telefonní služby, nemusí být "plnohodnotně"veden v databázi operátora, neboť ta je účastnická, a konec té věty tom, že operátor "v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti", dává celkem smysl...

Čili, k tomu, že mobily pracující s předplacenou SIMkou jsou "jiný případ" než paušalisté se dopracujeme. Ale určitě máte pravdu v tom, že to rozhodně není napsáno srozumitelně a "elegantně". Podle mne by nebylo od věci, přidat "pro jistotu" do § 2 nějakou definici "předplacené karty", protože to není obsahově úplně ustálený pojem.