forum.odorik.cz

na 100*1,49 kalkulačku nepotřebuji, ale už se hodí aplikace, která má v sobě ceníky stovek tarifů všech padesáti nebo kolik tu je viruálů a ten výpočet pro všechny ty tarify provede a pak mi je seřadí do tabulky. Nechci aby mě kalkulačka poučovala, že když zadám sto, tak vlastně myslím jednou 70 a podruhé 130. Když mě bude zajímat varianta 70 a 130, tak si ji nechám spočítat samostatně.

xtonda píše:na 100*1,49 kalkulačku nepotřebuji, ale už se hodí aplikace, která má v sobě ceníky stovek tarifů všech padesáti nebo kolik tu je viruálů a ten výpočet pro všechny ty tarify provede a pak mi je seřadí do tabulky. Nechci aby mě kalkulačka poučovala, že když zadám sto, tak vlastně myslím jednou 70 a podruhé 130. Když mě bude zajímat varianta 70 a 130, tak si ji nechám spočítat samostatně.

Takových "jednodušších" kalkulaček, je na internetu celá řada. Bohužel jsou ale hodně nepřesné a většina jejich uživatelů na základě jejich výpočtu udělá chybné závěry.

Naproti tomu kalkulačka http://www.ifon.cz ukazuje přesné výsledky pro průměrného uživatele.
To jak se moje chování liší od průměrného uživatele, už nemusí být tak těžké určit. Mohl by tam být lépe takový "průměrný uživatel" popsán.

xtonda píše:To je spíš o přístupu k věci, když zadám do kalkulačky, že chci spočítat kolik mě bude stát 100 minut, tak prostě chci vědět kolik stojí 100 minut a ne že si kalkulačka resp. její autor řekne, že to je vlastně jen jakýsi průměr a že jednou to vlastně bude 80 a jindy 120 a začne provádět nějaké zběsilé statistické a pravděpodobnostní kejkle aniž by tušil jak pravidelně volám zrovna já. Já sám nejlíp vím, že teplých měsících mám rodiče na chalupě, takže si víc voláme mobilama a ve studených měsících sou doma, takže se vídáme osobně a oni volají VoIPem, takže si nechám propočítat obě varianty a vyberu si tarif, který v obou případech vychází rozumně.

A taky je to o ověřitelnosti výsledků, když zadám 60 minut, tak vím že u Odorik má vyjít 60 * 1,49 + 21, pokud to vyjde jinak, tak to prostě beru tak, že kalkulačka počítá špatně a je mi jedno, jestli je to skutečně špatně nebo jestli provádí nějaké pro mě netransparentní výpočty tebou popsaného typu.

No a mě zase nezajímá kolik stojí 100 minut, ale kolik celkem utratím. Na to kolik stojí 100 minut se můžu kouknout do ceníku. Podle mě mají kalkulačky počítat celkové náklady za delší dobu a ne kolik si naplánuji daný měsíc utratit. Samozřejmě, že když existují nějaké nenáhodné vlivy (rodiče na chalupě), tak by se měl při požadavku maximální přesnosti počítat vážený průměr z těchto dvou situací. Ale opět každou situaci je podle mě nejlepší počítat těmi "zběsilými statistickými a pravděpodobnostními kejkli". A ta kalkulačka by tu měla být právě od toho, aby to člověk nemusel počítat sám. Například by se mohl zadat počet minut/SMS/dat za posledních 6 měsíců (a do jakých sítí) a kalkulačka by vypočetla všechny ty "netransparentní" výpočty.

Každopádně moje výsledky si můžete ověřit taky. Vzorec, použité rozdělení i parametry sem tu dostatečně naznačil. Teď jenom zopakuji a upřesním.

normální rozdělení(=NR), paušál + cena jednotky * integral( (t - vel.balíčku) * NR(pro t - průměrná spotřeba) ) od vel.balíčku do nekonečna, σ = 0.2*průměrná spotřeba, paušál odoriku je počítán obdobně

Nějak nevidím autora nebo provozovatele. Nějaký operátor ?

Zajimava kalkulacka/srovnani mobilnich tarifu je na dTestu:
http://www.dtest.cz/tarify

vsvs píše:Nějak nevidím autora nebo provozovatele. Nějaký operátor ?

Autor se zjevně trochu bojí případné kritiky. Což je podle mého názoru škoda.

Zedna píše:Zajimava kalkulacka/srovnani mobilnich tarifu je na dTestu:
http://www.dtest.cz/tarify

Taky jsem si procházel. Rozlišují účtování (60+1,60+60 a 1+1) a pravděpodobně nemají žádnou motivaci k tomu, aby kalkulačka někoho zvýhodňovala.
I tak tam mají nějaké podstatné nedokonalosti. Holt se měli poradit s matematikem.
Obecně časopis dTest by měl s matematiky spolupracovat, aby např. věděli, jaká je pravděpodobnost, že se dopustí chyby při svých testech a pod. Udělat to dobře je fakt těžké a to i když se člověk opravdu snaží být objektivní.

Třeba nerozlišují množství hovorů v síti a mimo síť. Často bývá cena hovorů v síti jen zlomek ceny mimo síť.
Také to podstatným způsobem kazí výhodnost některých balíčků, když se volné minuty provolávají i v rámci sítě, kde je ale cena podstatně nižší.

A v síti se provolá více minut než se na první pohled zdá. Lidé totiž provolají podstatnou část minut svým blízkým, které si často mohou vzít k novému operátorovi s sebou. Tedy rozhodně to není něco zanedbatelného i když se jedná o menšího operátora.

Také mě zaujalo, že přestože mají na počet minut šoupátko, dovolují nastavovat jen počty minut vhodné pro balíčkování. Tedy 50,100,150,200,300. Opět tím zvýhodňují balíčky, protože ty lze pak rázem využít naprosto celé. Což se ale v praxi málokdy povede.

Mnohem lepší mi přijde vyjádření grafem jako zde:
http://www.ifon.cz/tarify/srovnani-tarifu/

Pokud totiž odhaduji, že měsíčně provolám cca 100 minut. Je to jen odhad, ve skutečnosti to bude něco mezi 50 (polovina minut mi možná propadne) až 200 minutami (musím si připlatit), tedy zajímá mě cena celého rozmezí. Ne jen oněch 100 minut, na které zrovna pasují všechny možné balíčky, a tudíž se nabídky jeví výhodnější.


Udělat dobrou kalkulačku není nic jednoduchého. Pravda jednodušší je již nějakou existující kritizovat

Co znamená zavádění balíčku pro uživatele:
- nutnost vybrat si vhodný balíček - pokud to zanedbám zaplatím podstatně více
- nutnost hlídat si, zda-li balíček který mám je stále ten nejvhodnější - pokud to zanedbám zaplatím podstatně více
- nepřehledný ceník a komplikace při přecházení mezi balíčky
- opticky výhodná nabídka

Co znamená zavádění balíčků pro operátora:
- komplikované účtování a přepínání mezi balíčky - extra náklady
- nepřehledný ceník - to lze brát i jako výhodu, protože část zákazníků si nezvolí ideální balíček
- vyšší náklady na podporu - musí lidem ujasňovat jak balíčky fungují a jak mezi nimi přecházet
- opticky nižší ceny než jsou ve zkutečnosti - lépe se dělá marketing

Zapomněl jsem na něco ?

Autor by měl být http://www.scinet.cz/o-nas/kontakt asi nějaký matematik nebo statistik.

Kalkulačka ifon.cz: tahle statistika vás bude bavit:
http://www.mobilmania.cz/clanky/kalkula ... fault.aspx

Dobrý den,
pokusím se reagovat na některé poznámky, které se zde objevily. Nebudu to dělit na více příspěvků (později asi ano, pokud budu reagovat na něco dalšího), takže to bude dost dlouhé. Ale zatím k prvnímu diskutujícímu.

No a mě zase nezajímá kolik stojí 100 minut, ale kolik celkem utratím. Na to kolik stojí 100 minut se můžu kouknout do ceníku.

A v tom se právě mýlíte. Cenu sta minut volání vám žádný ceník operátora nesdělí, jen s výjimkou těch, co mají tarifikaci 1+1. Právě proto existuje kalkulačka na ifon.cz. Jestliže má operátor 100 min. za N Kč, neznamená to, že za N Kč provoláte opravdu 100 minut. Reálně to může být i 50 min, nebo více, nebo méně...

Nejprve k samotnému výpočtu, resp. k poznámce o balíčcích a v případě Odoriku také odpuštění poplatku za SIM. Povídání rozdělím na dvě části: matematickou a "aplikační" z hlediska použitelnosti pro webový server.

1) Ad matematická část. Oba se zde bavíme patrně o něčem jiném. V kalkulačce se cena počítá -- pro konkrétní vstup -- deterministicky (to, že jsou na jiných místech použity zhusta pravděpodobnostní modely, je věc jiná). Klient si navolí konkrétní spotřebu a pro tu dostane konkrétní cenu. Takto může srovnávat nabídky. U tarifů s jinou než sekundovou tarifikací vstupuje do hry střední hodnota relativního navýšení času (vliv tarifikační míry). Výchozím bodem je střední hodnota délky hovoru. Relativní navýšení ceny v důsledku tarifikační míry různé od 1+1 zavádí do výsledku určitou nejistotu -- nakonec, pokud střední hodnotu ceny obalíte do pásu -sigma/+sigma, neřkuli |2*sigma|, do pásu si můžete klidně zapasovat libovolné zakulacené křivky. Cena se chová však lineárně.

Jestliže klient Odoriku v daném období dosáhne útraty 100 Kč a volá dál, celková cena za volání se sníží, protože se odpouští poplatek za SIM. To chápeme všichni. Nespojitost zde prostě je, cena skočí dolů. To je to, čemu vy říkáte "naivní" výpočet. Já nevím, co je na tom naivního. Funkce s jednou skokovou nespojitostí v bodě, kde se limita zleva nerovná limitě zprava, jsou úplně běžné funkce a jejich výskyt není známkou ani punku ani hlouposti.

K vašemu "zakulacení" a "zvlnění" trošku podrobněji. Hádám, že asi žádný z diskutujících Váš výsledek neověřil a nevygeneroval si vlastní křivky. Nechte mě proto trošku vysvětlit ostatním, co jste chtěl říct. Předpokládáte, že během roku je Vaše měsíční spotřeba minut rozdělena normálně, proto k výpočtu používáte Gaussovo normální rozdělení pravděpodobnosti, přičemž náhodou proměnnou je právě měsíční spotřeba. Přitom Váš výpočet v jistém okolí kolem T0 (času, jenž odpovídá volným minutým, resp. času, kdy dochází k odpuštění poplatku za SIM) -- popř. na širším intervalu, je-li sigma vyšší -- ukazuje odchylky od lineární funkce. Fajn. Ty odchylky jsou sice titěrné, ale budiž. V roce máte 12 měsíců, máte dvanáct bodů, dvanáct hodnot. Takto nízký počet měření nelze proložit normálním rozdělením, ne v tomto případě (resp. není k tomu důvod). U řady měřených veličin to lze, jsou-li pro to fyzikální důvody: má-li měřená veličina "tu správnou hodnotu", kterou se snažíte zjistit. Chyby měření jsou pak rovnoměrně rozloženy kolem této hodnoty (střední, očekávané hodnoty). V případě měsíčních spotřeb žádná "správná" hodnota neexistuje. Každý měsíc může mít klient libovolnou spotřebu, spotřeba z minulého měsíce nesouvisí se spotřebou v dalším měsíci. Ano, někdo může volat velmi podobně každý měsíc, pokud toto volání je řízeno nějakým plánem.

Jinými slovy, do výpočtu jste uměle zanesl další komplikaci a nutné (ne nutně správné) předpoklady a další stupně volnosti. Vy uvádíte, že Vaše spotřeba se řídí normálním rozdělením s jistými momenty, znáte svou střední spotřebu i střední kvadratickou odchylku (počítáte s 0.2*mu). Fajn. Držíte-li se tohoto N let, nic moc nenamítám. U lidí se ale chování mění: s tím, jak se mění ceny, s tím, jak pracují atd. Mám zde dataset ze zhruba 2000 SIM karet. Když se podíváte na spotřebu v roce, mluvit o normálním rozdělení nejde. Když člověk provede přímočarý výpočet průměrné spotřeby, spočítá střední kvadratickou odchylku, zjistí, že v tomto případě (pro 2000 SIM karet) je mean(sigma) = 0.43 mu. Takže rozptyl je u 2000 SIM karet daleko vyšší než u Vás (0.2mu). Medián je podobný, asi 0.41mu. Maximální sigma činí asi 3.5mu (sic!), minimální pak 0.1mu.

Ale dobrá, nechť se měsíční spotřeba řídí normálním rozdělením. Pak Váš výpočet je špatný.

************
Situaci zjednodušíme, bez újmy na obecnosti. [Unuděný čtenář může přeskočit níže pod hvězdičky.]

Počítejme s balíčkem volných minut s tarifikací 1+1 (mohl bych to pomocí svých modelů zobecnit i na jiné tarifikační míry, ale nebudu to komplikovat), stejně tak předpokládejme, že minutová sazba do sítě i mimo je táž. Nechť "T0" je počet volných minut, "c" je minutová sazba, "c0" měsíční paušál. Nechť je měsíční spotřeba náhodnou veličinou s Gaussovým pravděpodobnostním rozdělením. Pak pro střední hodnotu ceny platí

<cena> = c0 + \int_{T0}^{\infty} [c0 + c(t-T0)*NR(t; mu, sigma)/(1-F(0))] dt,

kde \int_{T0}^{\infty} je integrál z uvedeného výrazu přes interval (T0, nekonečno), NR(t; mu, sigma) je hustota pravděpodobnosti normálního rozdělení (pro časovou spotřebu) se střední hodnotou mu a střední kvadratickou odchylkou sigma a F(0) = \int_{-\infty}^0 NR(t; mu, sigma) dt. Ano, zanedbal jste korekční člen 1/(1-F(0)) -- někdy je blízký jedničce, mnohdy však není (pro vyšší hodnoty sigma). Vzhledem k tomu, že se Vám nelíbí, že lineární funkce pro cenu má skokovou nespojitost (resp. ostrý bod) a že Váš výpočet ukazuje cenové rozdíly v řádu jednotek korun, je zvláště pro Vás tento korekční člen velmi důležitý: ukazuje i vyšší cenové rozdíly od Vašeho výpočtu.

Důkaz:
Vzhledem k předpokladům výše je cena za volání definována po částech,

cena(t) = {0, t<0; c0, 0<=t<= T0; c0 + c(t-T0), t>T0}

(Slovy řečeno, je-li čas záporný (:)), je cena nulová. Je-li provolaný čas nižší než objem poskytnutých volných minut, je výsledná cena dána výši paušálu. Je-li provolaný čas vyšší než volné minuty, k paušálu je nutné připočíst minuty nad rámec VM.)

Vzhledem k předpokladu normálního rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny, jíž je spotřeba minut, je nutné udělat jisté korekce. Totiž použijeme-li normální rozdělení tak, jak je definováno, existovala by nenulová pravděpodobnost, že měsíčně provoláte záporný čas. .

Nemůžeme Gaussovo rozdělení jen useknout (dostali bychom se brzy k nekonečným výsledkům...), ale musíme ho napojit na jiné pravděpodobnostní rozdělení, v tom případě homogenní (je jedno, jestli provoláte minuty dvě, tři či deset minut; je-li provolaný objem nižší než volné minuty -- platíte pořád stejně). A to tak, aby pro libovolnou dvojici (mu, sigma) byla splněna normovací podmínka, tedy aby integrál přes celý obor reálných čísel naší hustoty pravděpodobnosti byl roven jedné; v tomto případě nahrazujeme reálný obor jen čísly kladnými (čas volání nemůže být záporný). Jinými slovy, musíme zaručit, aby naše spotřeba ležela mezi nulou a nekonečnem (což jistě všichni chápou). Pravděpodobnost, že provoláme nula až nekonečně mnoho minut, je zde 1: je to jisté. Méně provolat nejde. Takže naše hustota pravděpodobnosti spotřeby bude mít tvar

h(t) = {0, t<0; K, 0<=t<=T0; NR'(t), T0<t<nekonečno},

kde NR'(t) je useknuté normální rozdělení, NR'(t) = NR(t)/(1-F(0)), F(0) = \int_{-\infty}^0 NR(t; mu, sigma) dt, a K = 1/T0*\int_0^T0 NR'(t; mu, sigma) dt (věta o střední hodnotě integrálního počtu; na intervalu (0, T0) používáme ze zřejmých důvodů homogenní rozdělení pravděpodobnosti; rozmyslete si ).

---
"Pod-důkaz" týkající se F(0):
Nechť je NR(t) normální rozdělení náhodné veličiny t. Nechť a, b \in R, přičemž b>a. Přecházíme-li z celého R (tj. od (-nekonečno, nekonečno)) k intervalu (a, b), platí

\int_a^b NR(t; mu, sigma) dt = F(b) - F(a).

Jelikož F(b) - F(a) = konst. a 1/(F(b) - F(a))*\int_a^b NR(t) dt = 1, je NR'(t) = NR/(F(b) - F(a)). V našem případě b -> \infty (nekonečno) a "a" = 0, proto F(b) = 1. Takže

NR'(t) = NR(t)/(1-F(0)). *QED*
---

Nyní nás zajímá střední hodnota ceny.

Je-li g(x) funkce náhodné proměnné x se spojitým rozložením a je-li pravděpodobnostní funkce tohoto rozložení f, pak střední hodnota funkce g(x) je dána jako skalární součin těchto funkcí, tj.

<g(x)> = \int_{-\infty}^{\infty} g(x)f(x) dx,

pokud tento nevlastní integrál konverguje absolutně, tj. tato střední hodnota funkce je definována právě tehdy, když \int_{-\infty}^{\infty} |g(x)|f(x) dx < \infty.

Fajn, to je splněno. Vzhledem k definici ceny (po částech, viz výše) postupně dostáváme

<cena> = 0 + c0*F(0, T0) + c0*F(T0, \infty) + \int_{T0}^{\infty} c(t-T0)*NR'(t; mu, sigma) dt = c0 + \int_{T0}^{\infty} c(t-T0)*NR'(t; mu, sigma) dt,

takže

<cena> = c0 + \int_{T0}^{\infty} [c0 + c(t-T0)*NR(t; mu, sigma)/(1-F(0))] dt; QED.

************


Nyní máme vztah pro střední hodnotu ceny. Dost komplikovaný vztah a k tomu ještě postavený na vachrlatém základu (předpoklad normálního rozdělení spotřeby minut v každém měsíci během roku, tj. myslíme si, že se držíme při volání nějaké správné hodnoty spotřeby, kterou hledáme, a to vše okolo je jakási fluktuace, a to nezmiňujeme absenci SMS...). Pro každou hodnotu "mu" (střední spotřeby) a sigmy (střední kvadratické odchylky) dostaneme jinou, byť v mnohém podobnou hodnotu (ale jasně, někdy dostaneme i hodnoty dost nereálné a matoucí). Takže nakonec bychom měli mít střední hodnotu ceny danou jako funkci dvou proměnných, a dostali bychom 3D graf škaredý jak pytel na zmije. K čemu to všemu? Abychom se chvástali korunovými rozdíly v malém intervalu času, přičemž bychom nakonec zjistili, že pokud je předpoklad NR správný a sigmy jsou malé, střední cena konverguje hezky k původní jednoduché lineární funkci, která má jediný bod, v němž neexistuje derivace? Skutečně?

Navíc aby vznikl zaoblený graf bez ostrého přechodu (či v případě Odoriku bez nespojitosti), je nutné pro každou spotřebu s krokem +1 počítat uvedený vztah stále dokola až na konec intervalu, který si zvolíme (třeba od 1 minuty do 480 minut, což jsou zhruba limity kalkulačky; 480x musíte počítat zmíněný vztah s třemi integrály. Je na tom něco elegantního?

A tím se dostávám k druhému bodu:

2) Aplikační část, webové stránky. Provést výpočet uvedený výše pro vybraný interval (tj. získat hodnoty střední ceny) trvá několik minut. Tento laptop je sice spíše el. psací stroj, server je rychlejší, ale to neomlouvá celou neohrabanost procedury: výpočet (sestrojení takového grafu) trvá pro 180 minut s tímto -- nyní skutečně -- naivním -- a přemrštěně složitým postupem sedm minut (více křivek; u jedné kolem minuty až dvou). Teď jsem použil slova "naivní" já -- protože používáte daleko divočejší předpoklady, než jsou v deterministickém modelu, který je jasně a logicky vysvětlitelný a pochopitelný. A správný.

Deterministické, analytické modely použité na serveru dají správný výsledek během milisekund. Představte si, jak návštěvník webu klikne na profil operátora (nedejbože na kalkulačku s 200 tarify) a čeká (přinejlepším) 10 minut na vykreslení grafu pro zadané parametry. A to jen proto, aby eliminoval nespojitost, která přitom bude reálně vždy existovat. Modely, které jsou na serveru použity nyní, dovolují uživatelům interagovat s webem, přizpůsobovat si podmínky, srovnávat, počítat. A to doslova v reálném čase oproti postupu popsaném výše a preferovaném Vámi. Nedokážu si dost dobře představit, jaký hardware by byl potřeba k tomu, co navrhujete Vy, aby bylo obslouženo N uživatelů naráz a přesto mohli s aplikacemi na ifon.cz reálně pracovat.

Nemluvě o tom, že neznám nikoho, kdo by si vedl záznamy o a) skutečných provolaných minutách, b) o účtovaných minutách, c) o měsíčních spotřebách a cenách. I kdyby takoví lidé existovali, a tvořili statisticky významnou skupinu, stejně by jim tento zmíněný postup nemohl pomoci: skutečně pomoci jim může jen to, co je na webu uvedeno.

Nějakou dobu jsme si pohrávali s myšlenkou, že na webu bude generátor náhodných hovorů a že budou u nich uvedeny ceny atd.: ale opět platí, že pro drtivou většinu lidí nebude mít generátor žádný reálný smysl ani užitek. Jen to zatíží server. To, co je na webu použito dnes, vychází ze spousty práce. Na počátku byly poměrně složité stochastické modely. Trvalo N hodin, než daly výsledky. Kouzlo toho všeho, co je na ifon.cz použito, tkví v tom, že odvozené matematické vztahy dávají tytéž výsledky: jen ne během hodin, ale během milisekund.

A ještě k dalšímu:

1) nejvíc mě zarazilo, že ve výchozím stavu je předvoleno pouze pár záhadným způsobem vybraných operátorů (kamarádi? sponzoři?)

Navolte si operátory, jaké chcete. Původně tam byly všechny tarify, ale kalkulačka je pak pomalejší. To, jací operátoři se budou a nebudou zobrazovat ve výchozím nastavení, je stále otázka. (Když projekt vznikal, tarifů bylo doslova pár. Teď jsou to více než dvě stovky.)

2) chápu snahu nějak zohlednit rozdíly způsobené rozdílnou tarifikací, ale volba počtu hovorů hovorů a podílu kratších než 1 m mi přijde dost matoucí a neintuitivní, kdo má přehled o tom kolik udělal hovorů kolik z nich bylo do minuty? Počet provolaných minut minut je pro většinu lidí daleko lépe uchopitelný je to jasná a jednoduchá veličina a je zažitá, protože se s ní operuje se se tu používají mobily. V tomto ohledu mi přijde jako lepší řešení dTestu, kdy je u každého výsledku uvedeno pravděpodobné navýšení ceny v důsledku tarifikace daného operátora na základě průměrného rozložení délek hovorů.

Někdo volá spíše krátce, někdo spíše déle. Pokud nevíte, jak voláte vy, nechte výchozí hodnotu (viz Nápověda). Ta má své opodstatnění jak v reálných záznamech volání, tak i teorii. Vliv zastoupení krátkých hovorů má zásadní vliv na to, jak zvolená tarifikační míra ovlivňuje koncovou cenu. DTest tohle nezohledňuje, ale používá jakousi konstantní hodnotu. A nezohledňuje toho daleko více. Právě tento vliv je jedním z trumfů kalkulačky na ifon.cz. Vliv tarifikační míry na cenu prostě není konstantní.

3) Drobnost, ale iritují mě ty oddělovače mezi výsledky - jejich vzdálenost je působí náhodně a spolu s bodem 1 to ve mě vyvolává nepříjemný dojem, že je v tom místě seznam krácen.

Jak je vysvětleno přímo na webu, jedná se o dělení do tříd podle výsledné ceny, a to na základě vzdálenosti |n*q*sigma| od průměrné ceny pro danou spotřebu, kde n je celé číslo, q < 1 a sigma je střední kvadratická odchylka ceny pro zvolenou spotřebu.

4) To jak je formulář předvyplněn ve mě vyvolává dojem snahy uživateli něco sugerovat, 30 % do vlastní sítě mi přijde nadsazených, to platí tak pro klienty největších dvou operátorů O2 a T-Mobile. Celkově mi přijde korektnější nechat formulář prázdný a přimět uživatele se zamyslet nad vlastní spotřebou, i když zase kdo dokáže odhadnout podíl hovorů pod 1m, čímž se dostáváme k bodu 2.

Výše Vám vadí, že uživatel musí zadávat vstup v podobě zastoupení krátkých hovorů (přitom je přednastaven, v základní kalkulačce neviditelný), ale teď chcete, aby zadal další vstup. Vzhledem k tomu, že lidé si kupují i VPN, lze usuzovat, že existuje statisticky významná část účastníků, kteří rádi volají v síti i v případě MVNO (nejbližší rodina). Spotřeba ve vlastní síti do 30 % je rozumné číslo (navíc jsou v kalkulačce i MNO). A nadto máte možnost si zvolit hodnotu nižší, libovolnou, třeba i nulovou.

7) Zcela chybí data.

Data jsou tam v nekolikrát: v přehledu operátorů, v přehledu dat a i v ročních úsporách. Srovnejte si dva tarify v ročních úsporách a máte možnost přidat datové balíčky. Logicky nelze data dát do kalkulačky (jeden operátor nabízí 100 MB, druhý ale 150 MB, třetí nic, čtvrtý začíná na 500 MB... Jak byste to potom chtěl srovnávat pro všechny tarify?).