xsouku04 píše:Co ale když zaměstnavatel prohlásí, že používání firemního telefonu pro soukromé hovory je hrubé porušení pracovní kázně, možný je okamžitý vyhazov nebo i pokuta.
Tak, o tom co je a co není
hrubé porušení pracovní kázně by ve finále nerozhodovalo pouhé prohlášení, ale v případě nutnosti soud. Zaměstnanec má jednu výhodu, a to tu, že za takový soud neplatí soudní poplatky. Mimochodem, když k těmto soudům dojde, zaměstnanci jsou lehce úspěšnější, než zaměstnavatelé
(býval jsem svého času přesedou revizní komise u odborů v docela velkém podniku, takže o tom fakt něco vím). Jinak
pokutu nesmí zaměstnavatel uložit nikdy. Může pouze podle předem daných pravidel krátit mzdu

. Ono účinkem je to sice totéž, ale nikoli právně...
xsouku04 píše: Na soukromé hovory máte mít druhý mobil/ jiné telefonní číslo.
Ano to je v pořádku. Zaměstnavatel může stanovit, že zaměstnanci nemohou používat firemní telefonní linky pro soukromé účely. To tak je. A může za porušování stanovit přiměřené sankce. Ale současně pak musí zajistit, aby se takový hovor po té firemní telefonní lince k zaměstnanci žádným způsobem nedostal, protože pravidla stanovená pro zaměstnance musí být také realizovatelná. Pokud to zaměstnavatel nezajistí, je evidentní, že zaměstnanec v případě výskytu příchozího hovoru osobní povahy nic neporušil.
xsouku04 píše: Pak je ok nahrávat všechny hovory ?
No pořád to je riziko, protože zřejmý "soukromý hovor" a "hovor osobní povahy" nemusí být totéž. Mám na mysli zejména situaci, kdy během např. "marketingového" a z pohledu zaměstnance pracovního hovoru se při takovém telefonátu v hovoru objeví nějaké informace, na které se vztahuje osobnostní ochrana (ta se týká obou stran hovoru!). Zejména pokud narazíte na starší osobu, které není až tak úplně jasné že volající slečna má za úkol "prodat produkt" a nikoli popovídat si o radostech a strastech života
xsouku04 píše: Pak si asi každý rozmyslí tvrdit, že měl soukromý hovor a cítí se dotčen tím, že byl nahráván
Viz výše.
xsouku04 píše:Praxe ale může být jiná, soukromé hovory do rozumné míry tolerovány. Ale kdyby se někdo cítil dotčen monitorováním, mohl by být okamžitě vyhozen.
No, je to poměrně složitá záležitost, ty okamžité výhazovy, byť to tak z pohledu mnoha manažerů nevypadá. Ale když se pak někdo postaví, vyhraje spor, a doplácíte mzdu za tři roky zpět
(nedávný případ, který kolegyně dovedla do úspěšného konce) a ještě odstupné, aby vám už proboha nelezl zpět do podniku, tak to sem tam zamrzí

. Soud prostě seznal, že k hrubému porušení pracovní kázně nedošlo, tedy nedošlo ani k okamžitému zrušení pracovního poměru, a ten nadále trvá...
xsouku04 píše:Jde o to, že v pracovní době opravdu není doba na pikantní soukromé hovory.
To nezpochybňuji. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že zamětnavateli nepatří "celý pracovník"
(to platilo naposledy za otrokářského řádu, a to ještě jen po určitou dobu
) ale má nárok pouze na kapacitu zaměstnance dle pracovního zařazení a smlouvy. A pokud stanoví zaměstnavatel nějaká pravidla, musí ta být jednak v souladu s obecnými právními předpisy, s pracovní smlouvou a nediskriminační, a jednak musí zaměstnavatel vytvořit takové podmínky, aby byla ta pravidla reálně dodržovatelná.
Nicméně to nám pořád neřeší tu situaci, kdy zaměstnanci někdo např. z rodiny zavolá do práce nějakou "jobovku", klidně i přes spojovatelku nebo na pracovní číslo (neb je poněkud ve stresu), a než mu jako zaměstnanec sdělíte, že má volat na jiné číslo, případně že si to povíte až doma, máte tu onen hovor osobní povahy, který by neměl být zaznamenáván, a už vůbec ne archivován. A že ten hovor do této kategorie patří je zřejmé až během něj, či "ex post".
xsouku04 píše:Samozřejmě způsob kdy se soukromé hovory nějak označkují - třeba tím, že se volá jakoby z jiného čísla, je pro všechny příjemnější varianta. A pokud dotyčný má nepřiměřeně moc soukromých hovorů je to krásně vidět i bez poslouchání.
Tak tak. Pro sledování přiměřené pracovní kázně zaměstnanců prostě obecně stačí CDR o hovorech. U záznamů se, zejména z hlediska použití a archivace, zaměstnavatel vždy pohybuje na tenkém ledě, protože musí brát v úvahu jak osobnostní práva svých zěměstnanců, tak těch lidí na opačném konci drátu. A ten kdo to řeší si zejména musí uvědomovat, že hovor obsahující projevy osobní povahy prostě není totéž, co (nedovolený) soukromý hovor zaměstnance ....