Toto je jen část přímých nákladů. Vůbec tam nejsou zahrnuty náklady na přenositelnost jako takovou, které jsou mnohdy u malých operátorů výrazně vyšší, než tento poplatek. Je to asi tak, jako kdyby měl obchodník v ceně rohlíků započítanou jen cenu mouky, ale nebyla tam již zahrnuta vlastní cena práce, práce pekaře, energie, dopravy a podíl na režii obchodu. Důvody jsou historické, z doby kdy byl tento poplatek regulován a podle pravidel před přijetím ZoEK. (Jinak, v mobilních sítích je ta situace ještě dobrá...)Zedna píše:Chapu, ze prenos cisla je spojen s jistymi naklady, ovsem tyto naklady prece vzdy nese ten cilovy operator,
tzn. ze obhajitelne (pred regulatorem) by byly poplatky za prenos cisla u ciloveho operatora kde je skutecne uplatnuje vetsina operatoru.
Zda je to obhajitelné či není je otázka toho, co případně dotčený operátor, pokud by regulátor chtěl zasáhnout, vyčíslí. Není to otázka úvahy, ale účetnictví... Jinak se mi to samozřejmě také nelíbí.Zedna píše:Tech nekolik vyjimek operatoru, kteri si uctuji poplatek za prenos cisla jinam je podle mne neobhajitelnych.
Ale není to na regulaci "ex ante", protože ten poplatek je jednorázový a poměrně nízký, není zaveden dodatečně ale od samého počátku a zákazník má možnost výběru z dnes již dostatečného počtu obdobných služeb, kde takový poplatek není. Čili je velmi pravděpodobné, že to vyřeší trh. Teprve pokud by bylo z analýzy trhu zřejmé (viz obecné postupy analýz u ČTÚ), že trh selhal SMÍ regulátor zasáhnout.
Ano, je to jinak. Obecně, původně regulované poplatky za přenesení čísla pokrývají jen část nákladů na přenositelnost, která je (zejména pro malé operátory) docela drahá legrace. Takže se jim až tak nedivím, když se snaží, dostat z toho něco alespoň částečně zpět.Zedna píše:Oni totiz jen dotuji poplatek za prichod k nim (jejich dobrovolne rozhodnuti) a na oplatku pak zkasiruji odchazejici klienty.
Nebo je to jinak?