Odorik experimentuje s přechodem na freebsd

[Hacker]

Testuje se to samo https://www.odorik.cz/watchdog.html a když je nějaký problém posílá to zprávy na Telegram.
 
 
 

Teď na to koukám, nevím co je na pozadí, ale mě se na domácí věci osvědčil UptimeKuma (https://github.com/louislam/uptime-kuma), umí to taky posílat zprávy všelijak i přes Telegram. V práci tohle už moc nejde použít, tam musíme mít Zabbix, Nagios a podobné.
 
 

[alfi]

Na Linuxu tedy poslední dobou jedeme ZFS + LXC kontainery a spokojen moc nejsem. ZFS ničil disky a počítače s LXC oproti minulosti až moc padaly. Důvodů bude jistě více, ale obecně nemám pocit, že by se pro naše použití Linux nějak zlepšoval.
 

Já mám jinou zkušenost - různých lxc kontejnerů mám asi 25 na několika strojích a žádné zásadní problémy nepozoruju. Nic nepadá a docela to funguje i při upgradu o x verzí. Vše teda na Debianu a neřeším filesystém ani disky - to si hlídá provozovatel železa.

Linux se příliš překotně vyvíjí...
 

Jo, s každou verzí se něco změní - ale obvykle to má přechodové období, kdy jde používat obojí. Tj. já si z každé major verze vyberu třeba jednu věc, kterou použiju a naučím se - stejně to dřív nebo později nebo na cizím stroji bude potřeba umět (systemd, journal, ipv6, nftables, grub/uefi, xorg...)

Stejně tak jsem spokojený uživatel Debianu (+Mate) na notebooku - poslední roky už vše funguje out-of-box, obvykle aktualizuju ob jednu verzi, tj. jednou za 4-6 let, jednou za čas je to pak spojené i s výměnou hw
 
 
 
 
 

[xsouku04]

Na Linuxu tedy poslední dobou jedeme ZFS + LXC kontainery a spokojen moc nejsem. ZFS ničil disky a počítače s LXC oproti minulosti až moc padaly. Důvodů bude jistě více, ale obecně nemám pocit, že by se pro naše použití Linux nějak zlepšoval.





 

No pro nás je zásadní, že když jsme použili souborový systém ZFS s lxc pro hlavní databázi, disky SSD hlásily tolik zápisů, že i ty nejlepší bych musel měnit jednou za několik let, protože by papírově vyčerpalo množství dovolených zápisů. Bylo jasné, že je něco špatně, i když nikdo jiný stejný problém nehlásil. Tento problém se týká jen hlavní databáze a též dvou databází na logování SIP signalizace a kvality hovorů. U ostatních kontainerů to není problém, protože tam disky rychleji zastarají morálně, než se vyčerpá dovolené množství zápisů. My jsme tak investovali čas do souborového systému ZFS a pak se ukázalo, že na to nejdůležitější (zálohování hlavní databáze každých 5 minut) stejně nejde použít, kvůli nějaké záhadě. A museli jsme používat dva různé souborové systémy, což věci komplikuje.

Druhý hlavní problém byl, že se občas záhadně náhodně zpožďovalo klonování hlavní databáze. Na freeBSD tento problém vůbec nebyl, klonování probíhá cca tisíckrát rychleji. 

Tohle jsou dva stěžejní důvody pro přechod. To, že je freeBSD jednodušší a proto i lépe dokumentované, je dobrý bonus. Že se freeBSD tolik nemění, je také výhoda, stejně tak nativní ZFS, snadnější instalace a dalších spousty drobností,jako třeba opravdu konzistentní pojmenovávání/přejmenovávání síťových rozhraní.  Zatím jsem se nesetkal s ničím, co by mi ve freeBSD nešlo a bylo potřeba.  Konfigurace je kratší a přehlednější, a proto lépe udržovatelná. Lze si to lépe přizpůsobit. Hlavní konfugurák fyzického stroje /etc/rc.conf mám na půl strany a to je tam síť a routování a spouštění všech jailů a démonů. Firewall je také vždy na půl stránky. Konfig jailu obvykle na tři řádky. Přehlednost znamená méně chyb a snadnější údržbu. Konečně mohu požívat jen ZFS na úplně vše. Zálohování řeším přehledně pomocí zrepl.(to by šlo stejně i v Linuxu)

FreeBSD vs Linux bych přirovnal k tomu, jestli je lepší bydlet v malém nebo velkém městě. Velké město nabízí více možností, ale také větší vzdálenosti, větší zácpy a celkově větší chaos.
V malém městě nemáte tolik možností, ale pravděpodobně máte vše potřebné blíže po ruce a může se vám tam bydlet lépe a jednodušeji. Malé město můžete lépe znát a lépe se v něm orientuje.  Přesto by většina lidí chtěla bydlet ve velkoměstě a pak po velkou část dne zápasí s jeho nevýhodami.

Jiný  příměr by mohl být, že freeBSD je snadné servisovat jako trabant (tedy staré jednoduché auto, takže si jej každý umí opravit), co přitom ale jezdí a je spolehlivé jako mercedes. Tedy pokud chcete jen to, co to umí.

Nyní máme na freeBSD dva stroje, běží tam dva klony hlavní databáze, ze kterých se čtou všechny dotazy. A také tam běží jedna databáze na logování veškeré sip signalizace včetně problémových registrací, které musí všechny projít, aby se zalogoval vždy jen poslední stav.. Ta nasbírá docela dost dat na magnetickém disku pod Linuxem nestíhala a zde to vypadá, že si jen lebedí a nic nedělá. Load average je stále něco jako naprosto nicotných 0.10 ve špičce přes den, procesor se skoro pořád fláká. htop krásně čistý. Nelze to brát dogmaticky, mohou v tom být jiné vlivy o kterých nevím a nejspíše opravdu jsou, v každém případě si na freeBSD nemohu stěžovat. Možná se v budoucnu ukáže, že něco běží lépe na Linuxu a tak to na něm záměrně nechám.

Asi bych mohl investovat více energie do toho, přijít na příčinu problémů por Linuxem a na další způsoby jak konfiguraci dále zpřehlednit. Určitě by to šlo. Ale protože hrozí, že to znovu překopou, případně vytvoří nové problémy, moc se mi do toho nechce.


Jinak samozřejmě určitě platí, že pokud je někdo na Linuxu a vše funguje dobře, tak asi nemá smysl se poohlížet. Pokud někdo ale s něčím začíná a nepoužívá a nehodlá používat v budoucnu věci jako dockery a kubernetes, je spíše konzervativní a nehltá novinky, může být freeBSD zajímavá alternativa. Je to takové klidné, líné malé městečko, kde je po ruce vše, co by většina uživatelů mohla potřebovat.
 
 
 
 
 
 

[dako]

S freebsd zkušenosti nemám, s linuxovými systémy pracuji od roku 1999, a mělo to svůj vývoj, od RedHeat, přes Mandrake, Fedora až k Debian a Ubuntu. Poslední leta už výhradně Ubuntu/Debian a serverová řešení výhradně na Debianu, (používal jsem Ubuntu server LTS).
Nevím co myslíte nativním ZFS, ale u debianu je to dnes otázka instalace repozitářů Contrib. Jestli je tím myšleno ZFS jako na úrovni EXT3/4, kdy celý systém beží na úrovni ZFS. Podle mě k tomu není filesystém ZFS vyložené uzpůsoben, alternativa je ještě Brctl (ale na to se názory různí)
Reším to tak, že systém umistuji na NVME SSD a ZFS pak na úrovni diskového pole, příp. lze na to pak umístit aplikační soubory databází nebo virtuální root systémy.
Před nedávnem jsem experimentoval s Dockerem (podman), chtel jsem tím nahradit LXC virtualizaci, ale jaksi se mi s tím nepracovalo dobře, ikdyž docker kontejnerů je na Docker hubu fakt mraky, a i přes konečné pochopení filozofie Dockeru, není to to, co bych vyhledával, jak se člověk jednou nakazí Proxmox/LXC ta už se těžko zvyká na Docker, si myslím. 
 U posledního upgrade svého domacího NAS serveru jsem nakonec upustil i od ZFS, protože hw raid řadic LSImegaRaid zřejmě neumožňuje passtrought jednotlivých diskových zařízení a Linux ho vidí, po konfiguraci v sestavě RAID5, jen jako jeden disk, čímž tím ztratil smysl používat ZFS.
Předtím jsem jestě stihnul otestovat rychlost čtení/zápis na sestavu sw raid5 (mdadm) s fs EXT4 pak čiště sestavu ZFS (RAIDZ5) a musel jsem uznat, že na ZFS byla rychlost R/W 3x vyžší něž u softwarového raid. Na druhou stranu, ZFS se špatně nebo spíš nelze rozšiřovat nebo měnit sestavu. Data se musejí "odlít" někam jinam a celé ZFS se musí sestavit znovu, což je jedna, a pro někoho třeba podstatná nevýhoda ZFS. Zkrátka, nelze provést Grow tak jak to jde u mdadm. Krkolomnými figly to snad jde i u toho ZFS, ale je to problém.

Za mě tedy, experimentovat s freebsd, proč né, ale myslím si, že že pokud chce nekdo jít cestou "nižšího" řešení správy serverů, debian je na to vhodná  linuxová distribuce a podpora "čehokoliv" je tam celkem dobře vyřešena.
 
Co se týče OpenVZ, tak toho jsem vypínal před lety s uptimem přes 2600dní, a běžel na Debian 6.

[xsouku04]

Nevím co myslíte nativním ZFS, ale u debianu je to dnes otázka instalace repozitářů Contrib. Jestli je tím myšleno ZFS jako na úrovni EXT3/4, kdy celý systém beží na úrovni ZFS. Podle mě k tomu není filesystém ZFS vyložené uzpůsoben, alternativa je ještě Brctl (ale na to se názory různí)
Reším to tak, že systém umistuji na NVME SSD a ZFS pak na úrovni diskového pole, příp. lze na to pak umístit aplikační soubory databází nebo virtuální root systémy.




 

FreeBSD používá ZFS na vše. Tedy i root. Automaticky, bez práce navíc.  Při bootování je možné si vybrat, do kterého  "booting evrivoment" tedy "snapshotu" chcete nabootovat. Tedy pokud by se např. upgrade na novější verzi úplně nepovedl, lze se vrátit v čase.   Problém není v ZFS ale v tom, že pro Linux je ZFS okrajová záležitost. 

Já velikost disku  rozšiřuji tak, že vyměním jedno NVME SSD za jiné, takže na možnou nevýhodu ZFS nenarážím. Výhoda jsou pětiminutové nebo desetiminutové snapshoty/zálohy. A možnost vracet se v čase, když je něco špatně.

Debian používám také a používat budu. Ale FreeBSD se mi zdá prostě jednodušší.  Ve FreeBSD je často méně možností jak věci udělat, ale právě právě proto je to často jednodušší. Ale samozřejmě není jeden způsob jak udělat něco dobře (těch způsobů je hodně), stejně tak není jeden způsob jak udělat něco špatně.( Těch způsobu je ještě víc). Také to souvisí s tím, že se mi v budoucnu nechce učit další novinky s kterými často ne úplně uváženě Linux přijde a pro to co potřebuji nemají žádné dobré použití. FreeBSD je pomalejší a konzervativnější, což se mi líbí. Ne všichni mají z různých důvodů na výběr.  Že si mnozí FreeBSD  nechtějí nebo nemohou používat chápu a respektuji. Dobře lze věci dělat i s Debianem.

Měla vyhovuje FreeBSD tím jak moc se dají věci zjednodušit a zpřehlednit. Jako veškerá důležitá konfigurace přehledně na jednu stranu a podobně.
 
 No částečně to může souviset s tím, že mám špatnou paměť a dělám dost chyb, držet věci jednoduché je pro mne zásadní. 

[dako]

Tak pokud se jedná primárně o "snapshotování" filesystému tak předpokládám, že LVM2 jste zkoušel, a ten je nativně v linuxu podporován. Nemyslím si, že pro linux je ZFS okrajová věc, spíš vidím problém s licencováním ZFS, které vyvinulo SUN (teď už Oracle), proto to není obsaženo v main repozitáři Debianu.
Co se týká, chtít/nechtít se něco učit je věc osobní, ovšem nějaký, invenční přístup v tomto oboru potřebný je. Za ty léta jsem nijak nepocítíl, že by se v linuxu objevovaly nějaké převratné novinky, nebo možná je to tak rychlé a nestačím to registrovat. Velké změny spíš vidím v desktopových věcech, animování oken (Cinnamon, Gnome) a jiné desktopové blbůstky, ale serverové aplikace (daemoni) to se nijak závratně nemění.