Chci se tedy podělit o to, jak je možné toho docílit.
Zhruba ve dvou letech dcera sledovala youtube a různé videa vhodné pro tak malé děti. Ač jsme nejdříve hledali videa v češtině, google sám vždy po nějaké době přepnul na angličtinu. Docela mne to štvalo, ale když se začala chytat i v angličtině, tak jsem to nechal. Videa a písničky pro batolata jsou tak jednoduché, že smysl lze pochopit i bez znalostí jazyka. Tedy jen ze sledování těch videí (ne víc jak hodinu denně) se její znalost angličtina začala blížit její menší znalosti češtiny. Např. uměla stejně rychle počítat do deseti anglicky jako česky. Barvy i jednoduché věty.
Další krok byl, že se začala dívat na televizi na pohádku Peppa Pig. Na Netflixu jsme to záměrně přepnuli do angličtiny. Nestěžovala si. Peppa Pig je výborná pohádka na učení angličtiny. Je tam spousta situací ze života a mluví se tam velmi jednoduše, význam slov se dá snadno odhadnout. Přesto je to vtipné a zábavné. Mluví se tam hovorovou angličtinou používanou v Anglii. Poté co shlédla několikrát celou sérii Peppy, dívala se další pohádky také v angličtině. Myslím že je zásadní začínat pohádkami pro malé děti, protože ty se dají pochopit i bez znalostí jakéhokoli jazyka.
A od té doby se dívá na cca polovinu pohádek v angličtině. K mému překvapení to v podstatě stačí na to, aby rozuměla anglicky v podstatě všemu co odpovídá jejímu věku.
Občas jsem si s ním povídal anglicky při koupání a později jsme koupili možná něco jako 80 starších anglických knížek pro malé děti z druhé ruky. To jsem jí po večerech četl. Opět rozuměla téměř všemu bez omezení a pokud něčemu ne, tak jsme to mohli probrat, včetně např. toho co se v pohádce děje a jak to dopadne.
Kousek od domu kde bydlíme, mají základnu vyhlášené kurzy Angličtiny Helen Doron. Chtěl jsem ji tam přihlásit aby se zdokonalila také v mluvení. Nicméně o tom, že by mohla jít rovnou do pokročilejších nechtěli vůbec slyšet. Výuka pro předškoláky byla dobrá, v podstatě to byly takové nenáročné společenské hry, ale v angličtině. U dcery býval často problém v tom, že se styděla takto mluvit před ostatními, než že by byl problém s angličtinou. Helen Doron dělala agitaci, že spolu s výukou bude k dispozici celá řada vzdělávacích materiálů v android aplikaci zdarma. No ve skutečnosti všechno zhlédla za jediný den (všemu rozuměla) a pak už neměla co dělat. Za další hry pro výuku angličtiny by chtěli Helen Doron připlácet vždy po jedné. Připadá mi, že oni nemají moc zájem, aby se někdo naučil anglicky během roku nebo dvou. Mnohem výnosnější je pro ně prodávat kurzy angličtiny až do dospělosti. To si přeci nemohou nechat ujít. I když výuka samotná nebyla špatná, další rok jsme nepokračovali. Přišlo mi to zbytečné.
Nyní má angličtinu druhým rokem ve škole. Tam je výuka z mého pohledu mizerná i když jedou podle anglické knížky Academy Stars - https://www.macmillanenglish.com/cz/. Učebnice samotná je také mizérie. Možnost, aby se ve škole učila jiný jazyk, když anglicky umí, české školství nedovoluje. Výuka spočívá v biflování jako za krále klacka. Každá kapitola si vybere nějaké téma a učí se slovíčka vytržená z kontextu bez příběhu. A pak se to hnedka trénuje pomocí nesmyslně překomplikovaných cvičení. No ač anglicky umí, neznamená to, že vždy dostane automaticky jedničku. Např. ji nachytali na tom, že nevěděla jak se řekne anglicky sestřenice/bratranec. Byla tam zrovna lekce o rodině. Ale ona neví co to bratranec nebo sestřenice je ani česky, protože žádného nemá. Jindy ji mohou zase nachytat na tom, že některé slovo nenapíše správně. Oni ji to tam naučit nezvládnou, ale hrozně rádi zkouší.
Tak jsem se rozhodl, že bude lepší, když začneme doma trénovat čtení, abych později mohl trénovat efektivně i psaní. Hledal jsem nějakou aplikaci pro android, co by jí pomohla naučit číst. Když rozumí, písmenka zná, ale neumí číst anglicky. Nic dobrého jsem nenašel. A tak jsme opět vytáhli ty dětské knížky s tím, že nyní je čte sama a jen opravuji případné chyby. Za předpokladu, že dotyčný rozumí a umí písmenka, je naučit se plynule číst v angličtině práce jen na měsíce. Nám také pomáhá to, že hodně čte české knížky, tedy čte hodně dobře i v češtině. Nyní tedy čte anglicky obdobně dobře jako kdyby chodila do školy někde v Anglii. Už by mohla číst i sama, ale opravovat drobné chyby pořád smysl má. Zlepší se tím i výslovnost.
Hodlám takto pokračovat třeba ještě dva měsíce, pak bude moci číst už sama. A věřím že po roce čtení anglických knížek (denně alespoň 15 minut) bude naučit se psát velmi snadné, protože jednotlivá slova bude mít už nakoukané.
Úvaha na závěr. Myslím, že tou první fází, kdy se batole kouká na videa v angličtině si projde kdejaké dítě. Rodiče si to ale pokazí tím, že na to nenavážou sledováním pohádek v angličtině v televizi pro trochu starší děti. Zjevně mají pocit, že když dítě ještě pořádně neumí česky, není dobré jej zatěžovat dalším jazykem. To je ale nesmysl. Zvládne se učit oba jazyky současně na stejné úrovni. Že se učí druhý jazyk, nebrzdí výrazně rychlost učení toho prvního. Rodiče pak místo toho trápí dítě celé dětství výukou angličtiny na škole nebo v různých kurzech. Ale protože tam to dělají totálně špatně, dohnat už se to už nedá. Sledování pohádek v angličtině max hodinu denně ve věku 2-6 let by naučilo mnohem víc a tím nejpřirozenějším způsobem.
Starší děti sledování pohádek v angličtině už odmítnou s tím, že tomu divnému jazyku nerozumí. A když neodmítnou, význam slov pochopí spíše jen výjimečně. Řešením by nejspíše mohlo být jim začít pouštět pohádky pro mnohem menší děti (těm je snadnější porozumět), než odpovídá jejich věku. To ale může být pro ně už trochu potupné, možná i nudné. V každém případě je to mnohem lepší zábava, než se snažit naučit anglicky ve škole nebo na nějakém kurzu pro starší děti.
Můžete začít.
Fascinující je, že dcera už nyní občas zná slovíčka, která já neznám. A nikdo ji to neučil. Sice mnohdy špatně hledá jak to říci česky (protože to nikdy nepřekládala) ale ví to. A já se musím dívat do slovníku, abych to ověřil.
Moje postřehy pro výuku jazyka bez práce:
- V opakování je síla - naučit se něco nového znamená opakovat to stejné nebo podobné znovu a znovu. Není to na závadu, ale přesně naopak. Pohádky pro malé děti mají často opakující se části. Např. se tam něco opakuje třikrát nebo i pětkrát jen s drobnou obměnou. O to snadněji si to člověk zapamatuje. Lze samozřejmě opakovat i celou pohádku nebo sérii, může to být lepší než se koukat pořád na nové. Malým dětem opakování nevadí, proto se učí rychle.
- Není nutné dělat nic složitého - Poučky o gramatice ani zbytečně šroubované věty nejsou pro začátek vůbec potřeba. Dělat chyby nevadí. Naučit se nový jazyk zvládne každé batole, není třeba z toho dělat vědu jak to dovedou učitelky angličtiny. Tyto věci rychlý pokrok brzdí.
- Není třeba vymýšlet přesložitělá cvičení - Autoři učebnic mají mylnou chorobnou představu, že čím komplikovanější cvičení vymyslí, tím víc toho naučí. Je to ale přesně naopak. Procvičování by mělo být co nejjednodušší, aby jsme se na něj nemuseli tolik soustředit, což zbytečně vyčerpává. O to více energie nám pak zbude na jazyk samotný. Složitá cvičení se do podvědomí dostanou stejně dobře jak ta jednoduchá, jen těch jednoduchých dovedeme udělat více a s větším zápalem a nebudeme vyčerpáni. Problém je také to, že mnozí slabší žáci pointu přesložitělého cvičení nemusí vůbec pochopit a tím se jejich zaostávání zbytečně zvyšuje. Dnes je to sice samá inkluze, ale na slabší žáky autoři učebnic často zbytečně úplně kašlou a i těm průměrným zbytečně komplikují život.
- S příběhem se lépe učí - mnohé učebnice organizují jednotlivé lekce podle tématu. Např. v jedné lekci se učí barvy a pár slovíček k tomu. Mnohem lepší by ale bylo, kdyby měla každé lekce nějaký nosný příběh. Slovíčka použité v tom příběhu, který má nějakou logickou výstavbu, se pak učí mnohem lépe.
- Učit se celé věty, říkanky a básničky a písničky je snadnější - Učitelé cizího jazyka mají tendenci své žáky učit a zkoušet jednotlivá slovíčka. Snadnější ale bývá učit se celé věty, vtipné říkanky a básničky. Často právě původně určené pro malé děti.
- Rozumět se naučíte posloucháním - Ani ten nejlepší kurz vás nenaučí moc rozumět rodilým mluvčím s různými přízvuky, podle toho z jaké jsou oblasti. I poslech jazyka, kterému vůbec nerozumíte, vás může posunout. Naposlouchá se to a pak se to učí snadněji. Lepší je ale samozřejmě poslouchat něco, čemu už alespoň částečně rozumíte.
- Škola hrou - říkal to už Jan Ámos Komenský, ale 400 let poté s tím má většina učitelů stále potíž. Hlavně aby nemuseli nic měnit.
Pro mírně pokročilé doporučuji Peppa Pig. Pro někoho kdo už umí číst, doporučuji si zapnout titulky.